Skip to main content

K překladu jsme použili automatický překladatelský software.
Některý obsah nemusí být zcela přesný kvůli omezením softwaru a složitosti překladu mezi jazyky.

Centrální řízení

"ústředním vedením" se rozumí ústřední vedení podniku působícího na úrovni Společenství nebo v případě skupiny podniků působících na úrovni Společenství ústřední vedení ovládajícího podniku. (Směrnice o ERZ 2009/38 ES)

EC

Evropské společenství

EEA

Evropský hospodářský prostor

EFBWW

Evropská federace stavebních a dřevozpracujících podniků

EFFAT

Evropská federace odborových svazů v oblasti potravinářství, zemědělství a cestovního ruchu, která zastupuje i pracovníky v domácnosti.

EGF

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

EP

Evropský parlament

EPSU

Evropská unie veřejných služeb

EQF

Rámec kvality EU pro předvídání změn a restrukturalizaci

ERM

Evropský monitor restrukturalizace (Eurofound)

ESF

Evropský sociální fond

ETF

Evropská federace pracovníků v dopravě

ETUC

Evropská odborová konfederace

ETUF

Evropská odborová federace

ETUI

Evropský odborový institut

EU

Evropská unie

Eurofound

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek - tripartitní agentura EU, která poskytuje znalosti pro rozvoj lepších sociálních politik a politik zaměstnanosti a práce.

EWC

Evropská rada zaměstnanců

GPA

Odborový svaz zaměstnanců v soukromém hospodářství v Rakousku

HBS

Hans-Böckler-Stiftung

I&C

Informace a konzultace

industriAll Europe

Federace nezávislých a demokratických odborových svazů zastupující manuální i nemanuální pracovníky v kovoprůmyslu, chemickém průmyslu, energetice, hornictví, textilním, oděvním a obuvnickém průmyslu a v souvisejících odvětvích a činnostech.

Kolektivní propouštění (směrnice)

Dvěma hlavními cíli přijetí směrnice 98/59/ES bylo sblížit právní předpisy členských států týkající se praktických opatření a postupů při takovém propouštění a poskytnout větší ochranu pracovníkům v případě hromadného propouštění.

Podle této směrnice musí každý zaměstnavatel, který uvažuje o hromadném propouštění, konzultovat se zástupci zaměstnanců s cílem dosáhnout dohody. Tyto konzultace se musí týkat přinejmenším způsobů a prostředků, jak se vyhnout propouštění nebo snížit počet postižených pracovníků a zmírnit jeho důsledky, zejména využitím doprovodných sociálních opatření zaměřených na přesun nebo rekvalifikaci propuštěných pracovníků.

Směrnice se nevztahuje na hromadné propouštění prováděné na základě pracovních smluv uzavřených na dobu určitou nebo na konkrétní úkoly, na pracovníky zaměstnané orgány veřejné správy nebo veřejnoprávními zařízeními a na posádky námořních plavidel.

Směrnice stanoví, že členské státy mohou stanovit, že zástupci zaměstnanců mohou požádat o odbornou pomoc v souladu s opatřeními platnými na vnitrostátní úrovni. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zástupcům zaměstnanců veškeré relevantní informace a v každém případě je povinen poskytnout písemně tyto informace: důvody svého rozhodnutí; období, během něhož má být propuštění provedeno; počet a kategorii běžně zaměstnaných pracovníků; počet pracovníků, kteří mají být propuštěni; kritéria použitá pro výběr pracovníků, kteří mají být propuštěni; metodu použitou pro výpočet náhrady. Postup hromadného propouštění se skládá ze tří fází:

  1. Zaměstnavatel písemně oznámí příslušnému orgánu veřejné správy plánované hromadné propouštění. Toto oznámení musí obsahovat všechny relevantní informace týkající se plánovaného propouštění a uskutečněných konzultací, s výjimkou metody použité pro výpočet odškodnění. Pokud je však ukončení činnosti důsledkem soudního rozhodnutí, je oznámení nutné pouze na výslovnou žádost orgánu.

  2. Zaměstnavatel předá kopii oznámení zástupcům zaměstnanců, kteří mohou zaslat připomínky příslušnému orgánu veřejné moci.

  3. Kolektivní propouštění nabývá účinnosti nejdříve 30 dní po oznámení; příslušný orgán veřejné moci využívá tuto lhůtu k hledání řešení.

Členské státy mohou uplatnit nebo zavést ustanovení, která jsou pro pracovníky příznivější.

Nařízení o fúzích

Fúze s komunitárním rozměrem (společnosti s celkovým celosvětovým obratem 5 miliard EUR a obratem v Evropském hospodářském prostoru vyšším než 250 milionů EUR pro každou z nich, pokud každá z dotčených společností nevytváří více než 2/3 svého evropského obratu v jedné zemi; v takovém případě fúzi přezkoumá orgán pro hospodářskou soutěž této země) musí být oznámeny Komisi, která prošetří, zda spojení vytvoří nebo posílí "dominantní postavení". Tato zásada se vztahuje také na situace "společného dominantního postavení" nebo duopolů a na situace "kolektivního dominantního postavení" nebo oligopolů. Ve většině případů se má za to, že podnik má dominantní postavení na trhu, pokud jeho podíl na trhu přesahuje 40 %. Avšak i fúze, které "významně narušují účinnou hospodářskou soutěž" (to se týká případů fúzí, které vedou k 20-40% podílu na trhu), mohou být zakázány, pokud po fúzi nezůstane dostatečná konkurence, která by spotřebitelům poskytla dostatečný výběr. (Zdroj: Nařízení Rady ES/139/2004 o kontrole spojování podniků)

Převod podniku

Převodem podniku se rozumí převod samostatného ekonomického subjektu na jinou stranu, například prodej podniku novému vlastníkovi. Zájmy zaměstnanců při takovém převodu upravuje směrnice Rady 77/187 ze dne 14. února 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí závodů (ve znění směrnice 98/50 ze dne 29. června 1998; konsolidovaná směrnicí 2001/23 ze dne 12. března 2001), která se vztahuje na převod podniku, závodu nebo části závodu. V případě převodu podniku jsou zachovány pracovní podmínky ve smlouvách a kolektivních smlouvách , ale samotné zaměstnání není vždy zaručeno.

V roce 2007 vstoupila v platnost další nařízení, která se konkrétně týkají veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici a silnici a ruší předchozí nařízení. Toto nové nařízení především umožňuje členským státům zabezpečit podmínky převodu jiných práv jejich zaměstnanců, než na které se vztahuje směrnice 2001/23/ES. V případě potřeby tedy mohou členské státy zohlednit sociální normy stanovené v právních a správních předpisech nebo kolektivních smlouvách či dohodách uzavřených mezi sociálními partnery. (Zdroj: https: //www.eurofound.europa.eu/observatories/eurwork/industrial-relations-dictionary/transfer-of-an-undertaking

SCE

Societas Sooperativa Europaea - Evropská družstevní společnost je v právu obchodních společností evropská družstevní společnost, která byla založena v roce 2006 a je příbuzná společnosti Societas Europaea (SE).

SDEU

Soudní dvůr Evropské unie

SE

Societas Europaea - veřejná společnost registrovaná podle práva obchodních společností Evropské unie.

Směrnice

Směrnice jsou součástí sekundárního práva EU. Jsou tedy přijímány orgány EU v souladu se smlouvami. Jakmile jsou přijaty na úrovni EU, členské státy EU je transponují, takže se stávají právem členských států.

  • Například směrnice 2003/88/ES (viz shrnutí) o úpravě pracovní doby stanoví povinné doby odpočinku a limit týdenní pracovní doby povolené v EU.
  • Je však na každém jednotlivém členském státě, aby si vytvořil vlastní právní předpisy, které určí, jak tato pravidla uplatňovat.
SNB

Zvláštní vyjednávací komisí se rozumí orgán zřízený podle čl. 5 odst. 2 pro jednání s ústředním vedením o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo o postupu informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci. (Směrnice o ERZ 2009/38 ES)

UNI Europe

Odborová federace pracovníků ve službách v Evropě

verdi

Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft - Odborový svaz sjednocených služeb

WC

Rada zaměstnanců